Focení na Okinawě: Miyakojima a pláž Yonaha Maehama

Pár před svatbou na pláži Yonaha Maehama na ostrově Miyakojima s výhledem na most Kurima.

👋 Haisai! Tady author S.
Dnes je na řadě focení na Miyakojimě. Kvůli pracovní cestě jsem tam byl 8 dní a byl jsem šíleně vytížený.. ale mezitím jsem si našel chvilku i na focení. Myslel jsem, že na Miyakojimě, která leží o kousíček jižněji než Okinawa, bude ještě větší horko.. ale bylo tam o něco chladněji než na hlavním ostrově Okinawa, takže jsem si to užil.

Fotil jsem na pláži Yonaha Maehama. První focení jsem začal šestý den pobytu na Miyakojimě a měl jsem tak nabitý program, že jsem neměl ani čas zjistit, co tam všechno je. Nevím ani, co jsem dělal těch prvních šest dní z osmi..
Každopádně pláž Yonaha Maehama je krásná, takže pokud plánujete výlet na Miyakojimu, určitě sem zajděte. Vlastně je to nejdůležitější místo! Polohu, parkování a vybavení najdete v článku Pláž Yonaha Maehama: nejkrásnější pláž na Miyakojimě.

Fotil jsem jen na pláži Yonaha Maehama. Během hodinového focení musím vyzkoušet kdeco. Tempo focení mám šíleně rychlé, takže scény střídám rychle a přesouvám se rychle. I tak je tu hodně divných fotek 😀

No jo.. fotím i spoustu základních scén, které jsem hodně dělal na ulici Kokusai nebo v Praze.
Kdyby šlo o focení miminka, často bych ho nechával dělat si, co chce, a přitom ho fotil. Tady se ale pár chystá na svatbu, takže mu hodně říkám, co má při focení dělat.
Když se nad tím tak zamýšlím.. protože jsou ještě před svatbou, mohl jsem udělat i fotky přeplácané filtry, ale na Miyakojimě nic takového není potřeba. Nejsilnější rekvizitou je slunce.

Mně na Miyakojimě není takové horko -_-;;
Ale lidem, které fotím, je docela horko, takže zařazuju takovou krátkou pauzu na pití. Kdybych fotil jen válení se v moři, bylo by to nudné, takže musí přijít i chvilka, kdy si člověk sedne a něco vypije 😀

Scéna „chůze po nebi“, kterou jsem v letech 2011 až 2014 hodně fotil i v Olympijském parku, tehdy nevzbudila vůbec žádnou pozornost.. ale v Praze to byla bomba.
Dá se obměnit na nejrůznější způsoby.. jenže pod námi je moře a je to nebezpečné, takže jsem zůstal jen u jednodušších, méně náročných variant.

Zhruba jim řeknu, jak budou scény vypadat. Když říkali, že takové focení zažívají poprvé, volím co nejjednodušší věci.
Lidi, kteří už mají za sebou několik focení, nechávám různě se točit a zkouším s nimi spoustu bláznivých věcí, ale tentokrát jsem zvolil klidnější scény..

Pusu s nafouknutými tvářemi jako ryba jim předvádím osobně. No.. když jim dokonce vysvětluju, jak se chodí po molu jako supermodelka, tak tohle přece zvládnu, ne?

Říkám tomu „kolotoč“. Je to scéna plná náhody. Při točení sice zhruba poznám, jaký záběr vznikne.. ale problém je, že slunce je tak silné, že na displeji nevidím vůbec nic.. takže jsem prostě fotil a doufal, že nějaký záběr vyjde.

Původně chtěl tenhle pár fotit při západu slunce, ale změnili jsme to na den. Myslím, že jim to jde.
Ani teď ve dne vlastně nevím, co přesně fotím, a protože je to moje první focení na Miyakojimě, spoléhám jen na své základní fotografické dovednosti. Při západu slunce bych nejspíš trochu tápal. Samozřejmě když předem znám, kterým směrem se slunce pohybuje, jak vypadá terén a kudy lidé obvykle chodí, fotí se mi snadněji a záběry jsou propracovanější 😀

Chtěl jsem, aby do vody kopli ve stejný okamžik, ale tohle, kdy to nesedí, bylo hezčí, tak jsem vybral tuhle fotku. No.. vždycky si říkám, že můj názor nemusí být ten správný.

Když říkali, že musí udělat svatební oznámení.. tak tyhle fotky taky bývají potřeba.
Páry na svatební cestě: scéna, kterou bych po rodině, která už je po svatbě, nikdy nechtěl.

Požádal jsem je, ať vezmou chytrý telefon a tak dále a pořídí fotku.. ale zřejmě to pochopili trochu jinak.. Přesto mi i tohle připadalo svým způsobem hezké, tak jsem je nechal být a záběr pořídil i vybral. Mimochodem, po úpravě jsem zjistil, že moře má tři barvy 😀
S pískem čtyři barvy v rovnoběžných pruzích.. skoro jako bych fotil na modré vlajce?

Jednu fotku zkusím i tak, aby vypadala jako tajně pořízená.
Když vidím ty trochu mokré kalhoty.. mrzí mě, že jsem je nenechal vejít do moře skoro až po kolena.. ale dnes byly vlny dost silné, takže to nešlo. Hrozilo, že upadnou. Namočená půlka sukně nebo půlka kalhot se ještě dá prohlásit za hezkou scénu, ale když upadnou, vypadají jako zmoklé slepice, takže hm..

S mostem Kurima v pozadí zkouším fotit tak, aby moře vypadalo rovně.
Na téhle fotce jsou obrysy očí, nosu a úst zachycené velmi přesně a do detailu.

Na Miyakojimě fotím jen nepravidelně.
Pokud k focení dojde, oznámím termín zvlášť. Hodina venkovního focení stojí 250 000 KRW a v ceně je 20 upravených fotek a 300 originálů.

Každopádně vám předem gratuluju ke svatbě a doufám, že jste si z Miyakojimy odvezli jen krásné vzpomínky 🙏