Focení na Okinawě: horké léto, vřelé úsměvy

Není to nic těžkého. Snadné, veselé a láskyplné rodinné focení zvládne opravdu každý.

Dobrý den, tady SUKYOUNG, fotograf ze Sarangbi Snap.
Dnes se spolu podíváme na fotky z focení, které jsem kdysi dělal na Okinawě. Na Okinawě už teď nefotím, ale tyhle fotky vám dobře ukážou, v jakém duchu může focení probíhat i dnes v provincii Jižní Kjongsang (Gyeongnam), v Kjongdžu (Gyeongju) nebo jinde.
V zábavních areálech nebo na festivalech fotím i nenápadně, jako paparazzi, a u památek a důležitých budov děláme společné fotky na památku.
Jen pro zajímavost: na začátku desátých let tohoto století jsem fotil paparazzi snímky korejských celebrit. I když se jim říkalo paparazzi, byly to fotky předem domluvené s celebritami i jejich agenturami. Byly určené pro média a velké korejské internetové komunity. Agentury totiž chtějí, aby si jejich hvězdy uchovaly auru tajemna, ale zároveň aby na ně lidé nezapomněli. Ale zpátky k věci – pojďme se podívat na fotky z Okinawy.

Rezervace proběhla přes NAVER Shopping. Jednoduše jsme domluvili datum a čas focení, sešli jsme se před Starbucksem v American Village a dali si úplně krátkou instruktáž. U fotek s dětmi většinou nejde o předem připravený koncept, ale hlavně o to, jak si s nimi rodiče hrají, takže vysvětlování je naopak krátké.
Když děti zastavíte a začnete jim říkat „udělej tohle, udělej tamto“, fotky budou jen strojené. Proto všechno vychází z toho, co chtějí dělat děti, a máma s tátou se k nim prostě přidávají.

Když děti dobře spolupracují, je potřeba i takové fotky udělat rychle. Při focení mám v hlavě pořád jedno: tahle chvíle se nemusí vrátit a za pět minut můžou děti najednou přestat spolupracovat. Takže dokud to jde, dát do toho všechno.

Fotíme se i s velkou plyšovou kočkou. Do některých obchodů se suvenýry zajdeme a fotíme i uvnitř. Když jsem na Okinawě teprve začínal fotit, musel jsem personál prosit o svolení a dost jsem se ošíval. Moji klienti tam ale postupem času hodně nakupovali, a tak nám obchody naopak začaly ochotně vycházet vstříc.
V American Village se docela často objevují obchody s plyšáky v originálním stylu, které jinde neuvidíte, nebo s hračkami, kterým děti prostě neodolají.

Původně je to úsek, kdy procházíme uličkami Depot Island a zachycujeme velmi uvolněnou, přirozenou atmosféru. Když ale děti nečekaně ukážou „véčko“ a zapózují, zachytím to v tu ránu. Je to ta nejpřirozenější fotka, jakou si děti dokážou samy vymyslet.
U dospělých by to možná šlo, ale přimět k takové fotce děti na povel je docela těžké.

Takhle vypadá focení za chůze. Fotím nepřetržitě, i když se přesouváme. Focení trvá sice jen hodinu, ale výsledek působí opravdu bohatě – a to je pro Sarangbi Snap typické dřív i dnes.
Možná i proto se mi velmi často znovu ozývají lidé, které jsem kdysi fotil v Praze, když se jim narodí děti. Mimochodem, i tahle rodina se u mě fotila v Praze a o víc než deset let později si se mnou fotí rodinné fotky s dětmi na Okinawě 😀
Upřímně řečeno, protože jsem fotil už skoro pro 5 000 klientů, matně si na to dřívější focení vzpomínám, ale o čem jsme mluvili a jak focení probíhalo, jsem si vůbec nepamatoval.

Tohle je Sunset Beach v American Village, kde leží Depot Island. Tady se fotí v každém ročním období jinak. Nejvíc turistů přijíždí na Okinawu v létě, jenže letní západ slunce ze Sunset Beach skoro není vidět, protože ho zakrývá vlnolam v pozadí.
Slunce totiž zapadá trochu víc k severozápadu. Proto focení při západu slunce vyžaduje um. Tentokrát jsme fotili dopoledne, takže tu nikdo nebyl – vlastně lidé tu samozřejmě byli, ale všechny jsem vyretušoval… Když slunce silně svítí, fotíme takhle s nohama ve vodě a zdůrazníme smaragdové moře.
Takovou scenérii v Koreji neuvidíte, takže se dá říct, že je to docela výjimečná fotka.

Na chvíli zachytíme i hraní na pláži. Fotek je víc, ale nemám ve zvyku ukazovat spoustu podobných záběrů, takže dávám jen jednu. Já samozřejmě při focení stojím ve vodě zhruba po kolena. Jednak abych zachytil přirozené momenty, jednak abych hlídal bezpečnost a děti nešly do hluboké vody.

I když fotím co nejpřirozeněji a v pohodě, občas něco i naaranžuji. Je to jednoduché: všichni si sednou a chvíli se dívají na moře. Kdo jiný by vám na dovolené takovou fotku udělal?

Clonu hodně přivřu, aby se mořská hladina víc třpytila. Nejde o velkolepé, monumentální záběry – hlavní je pohodová atmosféra.

Cestou na další místo udělám ještě jeden snímek. Budova v pozadí je ubytování, které je mezi Korejci velmi oblíbené. Kvůli výhledu na západ slunce je trochu dražší, ale protože je japonský jen teď slabý, hodně lidí si ho rezervuje.

Před 15 lety jsem v Olympijském parku fotil spoustu fotek v tomhle stylu, ale tehdy o ně nebyl vůbec zájem. Kolem roku 2016, když jsem fotil v Praze, se z tohoto konceptu stalo poznávací znamení Sarangbi Snap. Dřív úprava takové fotky trvala dlouho, ale dnes díky AI dokážu drobné okolní objekty odstranit zhruba za pět vteřin, takže jich upravím i několik. Dopoledne je slunce takhle ostré, při západu slunce se obloha v pozadí zbarví do červánků.
V Tchongjongu (Tongyeong) je teď pro tento typ focení dost omezení, ale v kulturní vesnici Huinnyeoul v Pusanu (Busan) ho opravdu dělám.

Ze Sunset Beach se přesouváme k pláži u restaurací v nákupní části Depot Island. Podél cesty tu rostou palmy, takže se tu dají udělat fotky s exotickou atmosférou – proto sem chodím pokaždé. Když tu nikdo není, fotím v klidu, a když je tu hodně lidí, otevřu clonu naplno a pozadí úplně rozmažu. Dopoledne tu obvykle moc lidí nebývá, takže je focení snadné 😀

U pobřeží stojí velká plastika ve tvaru měsíce a děti na ni většinou hned reagují. Snaží se na ni vylézt, přesně takhle. To platí po celém světě – děti z jakékoli země tam chtějí vylézt úplně stejně. I tenhle moment zachytím. A ne, to jsem jim neřekl já 😀

Důležitá je i jedna taková fotka, která dokládá, že jste byli v American Village. Hodí se třeba i do zprávy o cestě, kterou děti odevzdávají ve škole. Teprve když je na fotce i dominanta místa, je opravdu cítit, že jste byli v zahraničí.

Fotíme i cestou na severní pobřeží. Tenhle záběr dobře vystihuje horké okinawské léto, proto jsem ho fotil často.

Aby se všichni usmívali od ucha k uchu, dělám legrační obličeje nebo napodobuji zvířecí zvuky. O fotky s úsměvem se tedy nemusíte moc starat. Stačí, když přijdete odpočatí a v dobré formě, a většinou si odnesete spoustu krásných fotek. A tohle je také místo, kde můžete „doložit“, že jste byli na Okinawě. V sobotu tu bývá ohňostroj, a i proto jsem na sobotní večer rezervace moc nebral. Tohle je nejlepší místo na ohňostroj.

Teď jdeme udělat poslední fotku. Ani tohle jsem nenařídil já – všichni se do toho takhle spontánně společně pustili, tak jsem jednu rychle zachytil.

Tohle je poslední fotka z focení na Okinawě v American Village. Tahle je opravdu naaranžovaná. Existuje víc verzí, ale fotek, které působí naaranžovaně, bylo málo, a tak jsem schválně vybral právě tuhle. Mimochodem, výběr fotek dělám sám. Pro vás je to tak přece pohodlnější.
Takhle jsem vytáhl fotky z loňského letního focení. Pokud se znovu uvidíme, budu rád, když zase budeme fotit spolu. Teď fotím v Tchongjongu a Kodže (Geoje) v provincii Jižní Kjongsang, v Pusanu nebo v Kjongdžu… takže na Okinawě momentálně nefotím. Pokud ale chcete právě takovou atmosféru a láskyplné rodinné fotky, rezervovat si můžete v e-shopu Sarangbi Snap na NAVER Smart Store.